Liturgické texty: 1. čtení: Jer 31, 7-9
2. čtení: Žid 5, 1-6
Evangelium: Mk 10, 46-52
Už jsem toho udělal dost a žádné zásluhy. Tak to tedy ne. Přece chodím každý týden do kostela, do kasičky dám také nějaký ten drobák a pořád se chce po mně něco dalšího. A nikdo tu mojí snahu ani pořádně neocení. Asi v takovém rozmaru byli Jakub a Jan, když přišli za Ježíšem. Jakoby zapomněli, že být s Ježíšem je ta největší výhra. Jakoby zapomněli, že spolu s Petrem jim Ježíš prokazoval daleko větší důvěru. A možná, že i právě proto. Přece já pro kostel dělám mnohem víc, než ten soused vedle mě, tak je přece jasné, že mě se má dostat větších zásluh.
Ano, takové úvahy se rodili v jejich hlavách, když přišli za Ježíšem. Mistře dej, ať můžeme sedět po tvé pravici a levici v tvém království. Ježíš jim řekl: nevíte, co žádáte. A často i my po Bohu žádáme naprosto nesmyslné věci a strašně se divíme, že nám je Ježíš odpírá. Také se říká stará pravda. Chceš-li, aby tě Bůh potrestal, tak Ti splní přesně to, oč žádáš.
A to se stalo i v případě těchto apoštolů, kdy Ježíš říká: můžete pít kalich, který já budu pít, a oni odpovídají, že můžou. A Ježíš jim říká: ano, tento kalich pít budete, bohužel to není kalich v prvé radě vítězství, ale kalich mučednictví. Ne vždy to, co si člověk myslí, že je ta dobrá a nejcennější věc, také tak bývá.
Jakub a Jan to nakonec pochopili, dokonce Jakub se stal prvním ze všech mučedníků a i Jan po dlouhém a strastiplném životě umírá ve vyhnanství, ale s láskou k Ježíši na rtech. A to je myslím nejúčinnější cesta do Božího království. Myslet ne především na sebe, ale jak já mohu pomoc k životu farnosti i lidem kolem sebe. Jak já se mohu zapojit do života farnosti a nehledat pouze způsoby proč to nejde. Jedem můj známý farář my řekl jednu důležitou věc. Víš já ani tak úplně nejsem šťasten, když někdo přijde s nějakým nápadem, ale když si něco vezme za své právě v tom našem malém farním společenství.
To je totiž nejdůležitější odkaz konce dnešního evangelia, kde Ježíš říká: chceš-li být v Božích očích veliký, ať si služebník všech. Ono totiž nezáleží na vzhledných slovech, které říkáme, ale na konkrétních činech, které děláme.
A tak Tě Pane, prosíme, nauč nás uctívat Tě nejen slovy, ale konkrétními činy pro nás všechny.
Amen