23. neděle v mezidobí

Liturgické texty: 1. čtení: Mdr 9, 13-19
2. čtení: Flm 9b-10. 12-17
Evangelium: Lk 14, 25-33
Milí věřící, dnešní evangelijní text k nám na první pohled hovoří velice tvrdě. Kdo neklade svého otce matku, ženu, děti i sám sebe na druhé místo není mě hoden! Pokud čteme tento evangelijní text, potom se nám může zdát, že Bůh si usurpuje naší lásku, ale je to pravda? Vůbec ne! Bůh je láska sama naprosto dokonale milující a přející druhým. Tak proč máme Boha dávat na první místo?
Boží láska je láska jediná dokonalá, a pokud na první místo, místo Boha dáme svého partnera, nebo své dítě, potom takového člověka prakticky zbožštíme a budeme mít na něj nároky, kterým nebude moci dostát, a dříve nebo později se v něm zklameme. Např. snoubenec, když si o své snoubence myslí, že je ta nejdokonalejší bytost na světě a že jí má nadevšechno rád, dříve nebo později musí dojít k určitému zklamání, protože takový člověk prostě není. My na světě máme všichni dobré vlastnosti, ale přiznejme si, že máme i své chyby, kterými své okolí dokážeme pěkně zraňovat, zvláště ve vlastní rodině.
Pokud ale na první místo budeme klást Boha, vytváříme si vztah trvalý, který z Boží strany nikdy nebude porušen, a od Boha nikdy nedojdeme ke zklamání. Bůh nám také ukazuje, jakým způsobem miluje člověka a jak s ním počítá. V evangeliu podle Jana se píše: „neboť tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby každý kdo v něho věří, nezemřel, ale byl spasen.“ Tuto Boží lásku asi nejlépe mohou pochopit rodiče, protože když jejich vlastní dítě trpí je to pro ně horší, než kdyby trpěli oni sami. A Bůh za svět vydává svého Syna, aby zachránil člověka. Tak velkou láskou Bůh miluje nás a chce, abychom jej v tom pouze následovali, protože člověk, který klade Boha na první místo, je člověk pokorný, který si uvědomuje Boží velikost a jeho lásku k němu samotnému. Rovněž si může uvědomit, že Bůh jej má rád a odpouští mu jeho prohřešky, a pokud si je toho vědom, potom je daleko lépe schopen odpouštět prohřešky i svému okolí, zvláště své vlastní rodině, protože ten, kdo je plný Boží lásky je schopen odpouštět i bližním. A když tímto způsobem milujeme na prvním místě Boha, máme lepší vztah i sami k sobě a ke svému okolí, zvláště i ke své rodině a to je hlavní důvod proč máme Boha vždy klást na první místo.
Dále se v evangeliu hovoří: „kdo nenese svůj kříž, nemůže být mým učedníkem.“ Drazí bratři a sestry život každého z nás není úplně jednoduchý a pravost člověka se pozná zvláště v těžkých zkouškách, kdy si nemáme především stěžovat, ale svoje problémy řešit. Řešit si svoje vlastní problémy znamená nést kříž, a když jej dokážeme přijmout, věsme, že Bůh jej ponese vždy s námi. Pokud však před ním budeme utíkat, pomoc nám není, protože Bůh respektuje naše svobodné rozhodnutí.
A na závěr dnešního evangelia se praví, že máme být moudří, tedy vždy si předem spočítat, jestli na to máme, a pokud ne požádat své bližní o pomoc anebo se nepouštět do projektu, který nás může semlít. Např. dnes si množství lidí půjčí peníze na věci, které ani nepotřebuje a ani neví, jak to bude splácet. Takové jednání je nanejvýš pošetilé i hříšné a přináší problém nejen člověku samotnému, ale i jeho okolí. Proto se snažme mít Boha ve svém životě vždy na prvním místě a z jeho lásky čerpat. Mít dobrý vztah ke svým bližním, nebát se obtíží ve svém životě a ve vztahu k majetku se chovat moudře.
Amen