31. neděle v mezidobí

Liturgické texty: 1. čtení: Mdr 11, 22 – 12,2
2. čtení: 2 Sol 1,11 – 2,2
Evangelium: Lk 19, 1-10
Dnešní evangelium nám vypráví o setkání Ježíše s vrchním celníkem Zacheem. Kdo to byl celník v Ježíšově době a proč jim ostatní pohrdali? Celník byl člověk většinou židovského původu, který byl určen vybírat daně a jiné poplatky. Výběrčího daní asi nemá nikdo z nás rád, zvláště když se často dozvídáme, jak se s našimi vybranými penězi špatně zachází. U Židů výběrčím daní byl však nenáviděn ještě více, protože on vybíral daně pro potřeby Židovského národa, ale větší část těchto daní byla odváděna Římskému impériu jako vladaři nad celou Palestinou. Ostatně zástupci římského impéria byli ti, kdo nominovali lidi, kteří se měli stát celníky a vybírat daně od domorodého obyvatelstva. Zacheus ale nebyl jen obyčejný celník, on byl dokonce vrchní celník. Tedy osoba, která je z principu nenáviděna hned dvakrát.
V evangeliu se píše, že Zacheus toužil spatřit Ježíše, protože o něm mnoho slyšel a rozhodl se jednat. Jelikož byl malé postavy a kolem Ježíše vždy bylo mnoho lidí, vylézá na vysoký fíkovník, aby Ježíše spatřil a to by mu samotnému zřejmě ke štěstí zcela stačilo. Ježíš na Zacheovu aktivitu nečekaně reaguje a Zachea oslovuje. „Zachee pojď rychle dolů, dnes musím zůstat v tvém domě.“ Abychom dobře pochopili dopad Ježíšových slov, musíme si uvědomit, že v Izraeli pozvání známé osobnosti do domu se rovnalo velké cti a Ježíš byl v Jerichu a okolí už velmi dobře známí. Navíc Židé celníky respektovali jako nutné zlo, ale ten kdo se s nimi družil, byl považován za odpadlíka. Ježíš, který zná všechna židovská pravidla, je porušuje, ne snad proto, že by jimi pohrdal, ale protože setkání a pomoc živému člověku je daleko víc, než všechna pravidla světa a pomíjivé lidské mínění. Nakonec ze setkání s Ježíšem nemá prospěch jen Zacheus, který si uvědomí, že v životě jde o víc než jen o pomíjivý majetek, ale i velká spousta chudých, když Zacheus říká: „polovinu majetku dám chudým a jestli jsem někoho ošidil, vynahradím mu to čtyřnásobně.“
Možná si právem říkáte, když Zacheus dal polovinu majetku chudým, jak mohl se zbytku vynahradit čtyřnásobně? Alespoň já jsem nad tímto problémem z evangelia dříve uvažoval. Jméno Zacheus znamená čistý, nebo správný, jeho jméno je do jisté míry synonymem k jménu Zachariáš. Měli bychom vědět, že v Izraeli se jména lidem dávali podle určitých vlastností. Tedy celník Zacheus byl nejspíše mužem spravedlivým, který však vykonával povolání, které jej odvádělo od Božích věcí, a proto Ježíš v posledních větách dnešního evangelia říká: „Dnes přišla do tohoto domu spása. Syn člověka přišel hledat to, co zahynulo.“
Bratři a sestry, jak jsme na tom my? Snažíme se hledat Krista, aspoň jako Zacheus, když jde kolem? Nasloucháme poctivě Božímu slovu a nejen nasloucháme, ale vzbuzuje v nás něco udělat, podobně jako Zachea, když šplhal na vysoký fíkovník, aby Ježíše spatřil? A když jsme Božím slovem osloveni má to na nás nějaký dopad, např. podobný jako na Zachea v dnešním evangeliu?
Podobné otázky a hledání odpovědí na ně by měl udělat každý z nás, aby od Ježíše jednou mohl slyšet podobná slova. Dnes do Tvého domu přišla spása.
Amen