Liturgické texty: 1. čtení: Iz 42,1-4.6-7
2. čtení: Sk 10,34-38
Evangelium: Mk 1,6b-11
Kněz vystoupil na kazatelnu a začal kázat. Je třeba, abych odešel. Za mnou už přichází někdo mocnější, než jsem já, ale jemu nejsem hoden, ani řemínky u opánků rozvázat. Já jsem Vás křtil vodou, ale on vás bude křtít Duchem sv.. Lidé odpověděli: Chvála tobě Kriste. Chvála tobě Kriste za Jana, který splnil své poslání a byl si vědom toho, že je jen služebník a ve chvíli, kdy jsi přišel Ty, tak vyklidil pole. Chvála Tobě Kriste za všechny tvé služebníky církve, kteří jsou si vědomi, kdo jsi Ty a co je jejich posláním a co není, kteří dovedou  včas v lidských srdcích nechat místo pro Tebe. Chvála za všechny ty chvíle, kdy církev nehlásá sebe, ale Tebe. Kdy zvěstuje toho, který přináší spásu. Dotýkáme se dnes velikého tajemství naší víry, tajemství kdy Bůh zasahuje překotně do dějin celého světa.
Pán poprvé vystupuje veřejně, jako Ten, který přichází zachránit lidstvo. Může si to dovolit, zůstat do poslední chvíle nepoznán, jít klidně, tiše. On jediný, nemusí křičet na ulici, nemusí hlučet, on nepotřebuje žádné předvolební kampaně. Kazatelé ano. Jan křičel, protože byl hlasem burcujícím a mnozí po něm znovu a znovu vyzývají k pokání a obrácení, ale až přijde Ježíš, tak pak to všechno umlká. Není důležité, kdo jak káže a kdo jak křičí, důležitý je Ten jediný, který přichází, zatím nepoznán a skrytý. A tím prvním Jeho slovem a prvním Jeho postojem je pokora. Dobře se to naučil v Nazaretském domku, od pokorné služebnice Boží a sestupuje do Jordánu a bere na sebe naše hříchy. Bůh sám sebe ponižuje až pod člověka, aby naznačil, že je konec všech náboženství, lidské pýchy a ješitnosti. Všem náboženstvím, kdy lidé spoléhali na své výkony. Na to, co se jim dařilo a nedařilo. Příchodem Ježíšovým končí všechny ty lidské snahy o to, abychom byli dokonalí, protože On je jediný dokonalý. A od té chvíle může být člověk dokonalý jenom tehdy, když jde s Ježíšem jeho cestou. Cestou poníženosti a Božího obdarování. A poněvadž uměl tak jako jeho matka být otevřeným pro Boží věci, tak ta chvíle v Jordánu se stala chvílí Boží milosti. Otevírá se nebe, sestupuje Duch a z nebe zní hlas. I nad námi se všechno toto mělo stát. Ale náš křest, to byl teprve začátek a až na Ježíši vidíme, k čemu všemu jsme vlastně povoláni. Že jsme povoláni k tomu, abychom žili pod otevřeným nebem. Pod nebem, z kterého stále znovu a znovu vyvěrá milost Ducha sv.. Že máme být lidmi, kteří slyší Boží hlas, lidmi, kteří postavili svůj život na Boží lásce. Tebe jsem si zamiloval, Tebe jsem vyvolil, říká Izaiáš a to je podstata našeho křesťanství. Nikdo z nás nemůže stát na sobě samém. Nejsme už lidé starého zákona, ani pohanských kultur. Jsme Božími dětmi a Bůh moc dobře ví, že jsme milováni. A šťastný člověk, který v této lásce žije.
Dnešní Ježíšův svátek sahá k podstatě křesťanství. Ježíš vstupem do Jordánu začíná něco úplně nového, co zde ještě nebylo. Skrze poníženost Boží, Bůh dává vše jako dar a milost. Začíná náboženství pokory, lásky a milosti. Oko nevidělo, ucho neslyšelo, co se v té chvíli odehrávalo, uprostřed Izraelského národa. A v Kristu se odehrávalo to, co se má odehrávat v nás. Bůh, který nám dává naději.
Když přichází máma a zazvoní na faře a říká: „pane faráři, pokřtil byste nám naše dítě?“ Který farář by nepokřtil? Od toho jsme zde. Ale to bolestné je, že ta matka často neví, o co prosí. Když prosí o křest, že vlastně přichází, aby tomu dítěti jednou pro vždy otevřela nebe. Aby jej otevřela Božímu hlasu. A dovedla jej do té chvíle, kdy to dítě zažije, že je Bohem milováno. A jestli ta máma se spokojí s tím, že mu někdo poleje hlavu vodou, tak je pořád ještě, před příchodem Krista. Takový křest, to není křest Kristův. Křest Kristův, to je začátek našeho života. A jsme velice dlužni tomu, co se s námi stalo, jestliže neumíme žít v živém vztahu s Bohem. Jestli dennodenně nesestupujeme do Jordánu, kde necháváme svoje hříchy. Zda znovu a znovu neupíráme svůj pohled k nebi, ve kterém nám září Boží sláva. A dennodenně slyšíme ten Otcův hlas, ty jsi můj milovaný. A jestli nad námi a v nás působí Duch svatý. Pak jsme pochopili, že Ježíš přichází s úplně novým náboženstvím, s novým životem.
Amen