Farní kostel svaté Máří Magdalény

V zápise v brněnských Moravských zemských deskách z r. 1349 je zmíněna ves Preterslog, pravděpodobně dnešní Ostrov. Kolem r. 1280 v Ostrově už zřejmě stála fara a kostel obklopený hřbitovem. V jižní stěně kostela byl nalezen zazděný gotický portálek z hrubého kamene pravděpodobně ze 13. či 14. století.
Z roku 1437 pochází první písemný doklad o existenci farního kostela. Tradované založení kostela v r. 1490 dvěma sestrami a jeho původní zasvěcení sv. Anně je téměř jistě omylem. Zasvěcení sv. Máří Magdaléně nese kostel zřejmě od počátku.
Roku 1550 byl pořízen zvon s typicky reformačním nápisem: „Slovo Páně zůstane na věky: Kdo sedá k stolu, nemodlí se k Bohu, jest přirovnán k volu. Amen. 1550“. Citát: „Slovo Páně zůstane (= platí) navěky“ vyjadřuje nadřazenost autority Písma (slova Božího) nad autoritou církve. V onom roce drželi Ostrov vladykové ze Zdenína, kteří stáli u zrodu sekty bratří Habrovanských. Předchozí i následní držitelé byli ovšem stoupenci jednoty bratrské.
Za třicetileté války ostrovská farnost zanikla a r. 1630 byla převedena pod Jedovnice, na jedovnické faře byly dlouho uloženy účty ostrovského kostela z r. 1646. I tamní farnost ovšem zanikla.
Roku 1650 zachvátil Ostrov velký požár, shořela část vsi, kostel i fara. V Ostrově tehdy žil poustevník, který se staral o kostel. Ten vyrazil na dlouhou pouť a sbíral almužny na jeho obnovu. Díky této pomoci byl kostel opraven. Roku 1653 (nebo 1660) byla jedovnická farnost včetně ostrovské filiálky svěřena blanenskému faráři. Samostatná jedovnická farnost byla obnovena r. 1669. Roku 1746 byl pořízen druhý zvon. Roku 1779 byla postavena věž a dána nová střecha na kostele.
Následné události jsou dány rozhodnutími Josefa II. Roku 1784 byla jedovnická farnost převedena z olomoucké arcidiecéze do diecéze brněnské, zřízené r. 1777. Roku 1785 byla od jedovnické farnosti oddělena farnost lipovecká. Ostrov byl stejného roku zřízen jako tzv. lokální kuracie – šlo o autonomní část farnosti s vlastním knězem – lokálním kaplanem. Téhož roku byla vystavěna nová fara z kostelních peněz za 1.161 zlatých a byl také rozšířen kostel.
Roku 1802 zasáhl věž blesk a kostel byl poškozen požárem. Roku 1848 došlo k rozsáhlé opravě kostela. Při bouřce 5. června 1851 blesk zasáhl věž a zapálil ji. Roztavily se 3 z 5 zvonů (včetně zvonů z let 1550 a 1746). Kostel byl poškozen požárem, který trval 4,5 hodiny. Kolem roku 1860 byla lokálie přeměněna na samostatnou farnost. Protože již nepostačoval hřbitov u kostela, začal se roku 1897 budovat nový na pozemku, který daroval kníže Hugo Salm-Reifferscheidt. Náklady na nový hřbitov byly uhrazeny z přirážek na pivní dávku. Nový hřbitov byl dostavěn a vysvěcen v roce 1902. Téhož roku byla nadstavena kostelní věž o 2,8 metru a byly instalovány věžní hodiny nákladem 1.177 zlatých. Roku 1928 byly z finančního daru knížete Adama z Lichtenštejna pořízeny dva zvony – velký sv. Jan Křtitel a menší sv. Josef a sv. Františka Římská. Roku 1931 byla postavena poblíž kostela socha Vzkříšení Páně k 40. výročí kněžství faráře a konzistorního rady P. Josefa Mezníka. V roce 1939 byl kostel za faráře Arnošta Králíka prodloužen, postaven nový kůr a přistavěna oratoř nad sakristií. Za II. světové války byly oba zvony z roku 1928 odevzdány, zůstal jen umíráček ze sanktusové věžičky.
11. dubna 1962 rezignoval poslední ostrovský farář P. Antonín Lehraus, farnost spravoval jako administrátor lipovecký farář P. František Stehlík. V roce 1971 byly pořízeny dva zvony - nový zvon sv. Magdalena ze zvonařské dílny z Brodku u Prostějova a druhý z farnosti Lipovec. Od července 1974 se stal administrátorem jedovnický kaplan P. Jiří Mikulášek. V letech 1975-1978 byl interiér kostela opraven a dle návrhu Ludvíka Kolka upraven podle nové liturgie 2. vatikánského koncilu. V listopadu 1978 se stal administrátorem jedovnický farář P. František Vavříček a z Jedovnic byla farnost Ostrov u Macochy spravovaná do roku 2015. 1. srpna 2015 byla farnost svěřena lipoveckému administrátorovi P. Pavlu Kuchyňovi a tím skončilo spojení s jedovnickou farností.