Liturgické texty: 1. čtení: Sk 5,27b-32. 40b-41
2. čtení: Zj 5, 11-14
Evangelium: Jan 21, 1-19
Minulou neděli jsme slyšeli, že ani zavřené dveře nejsou problém pro Boží milosrdenství a dnes slyšíme o tom, co se stalo o 100 Km dál, když se učedníci vrací do své domoviny. A možná jste si toho nevšimli, ale je zvláštní, že tento děj se odehrává za přítomnosti ne 11, ale 7 učedníků. Proč? No možná proto, že těch 7 bylo právě z území Galileje.
Ano i toto je důležité, protože když člověk má nějakou bolest, nebo radost, tak ji chce prožít se svými nejbližšími. A tak to měli i ti učedníci poté, co překonali tu beznaděj zavřených dveří. Člověku, když je nejhůř, tak spěchá za svými nejbližšími, a to je rovněž hlavní důvod, proč máme svoje vztahy, tak pečlivě udržovat, abychom se měli kam vracet a blázen je ten, který si myslí, že na vše stačí sám.
A pak je tam ta zásadní postava apoštola Petra, toho Petra, co zapřel, toho Petra, co Pána i zradil, ale toho Petra, který Pána nikdy nepřestal milovat. A nejen, že nepřestal, ale Petr byl i člověk rozhodný, kterému se sice ne vše dobře povedlo, ale který nebyl tím, co by jen planě kritizoval, ale který se aktivně podílí na chodu společenství apoštolů. Ano, je jistě mnoho těch, kteří řeknou, já raději nebudu nic dělat, protože to neumím. Já raději se do ničeho nebudu moc míchat, protože ti druzí to jenom zkritizují. Je mnoho těch, co mají rádoby chytré nápady, ale málo těch, kteří je sami chtějí realizovat.
Petr je výjimka a výjimečná osobnost. Ano, mnohé se mu nepovedlo, asi ani nebyl mezi těmi apoštoly nejchytřejší, nejzbožnější, ale byl ten, který neseděl s rukama v klíně. Půjdu lovit ryby. Jak prosté a ani moc zbožné, ale proč to Petr říká a dělá? Protože to je něco, co on umí a ví, že i ti ostatní apoštolové musejí něco jíst. A co ti ostatní? Chytnou se toho. Neříkají mu, tak běž, my máme důležitější práci, ale jsou s ním. Ano i to je důležité, zapojit se, protože jedině tehdy, kdy se Bohu otevřeme a třeba i skrze práci, tak Pán k nám může vstoupit.
A dělá to pro nás někdy nepochopitelným způsobem, tak jako u toho Tiberiadského jezera. Nic nechytili, nikdo tě neocenil. Prosím tě, proč se pro tu farnost pořád dřeš, vždyť nikdo to neocení a ještě tě lidé mají za blázna. Možná by bylo zajímavé, kdyby tam Pán nevstoupil a ti učedníci se vrátili s prázdnou, tak co by asi tomu Petrovi řekli. Prosím tě, to byl tedy nápad dnes večer vyjet na ryby, to jsme ti mohli říct dopředu, jak to dopadne.
Ano, takových chytrolínů po tom, co něco nevyjde, je vždycky dost. A v tom je právě ta velikost Petra. On na to nedbá, ale naopak uposlechne Pána a to i tehdy, kdy se mu to zdá, že to nemá, valný smysl. A Pán si to používá: hoďte sítě na pravou stranu. Ano, Pán vstupuje do našich životů, ale většinou tehdy, až my mu vykročíme vstříc a často tak, jak my to nečekáme. A aby se tento vztah mohl naplnit, tak často musíme udělat i něco, do čeho se nám až tak nechce a překonat sami sebe, i když máme spoustu výmluv, proč to zrovna nejde.
To je ta velikost Petra a nakonec to není ani on, kdo pozná Pána jako prvního, ale Jan, ale ani o to tady nejde, protože bez toho Petra by se ten zbytek nemohl ani naplnit. Pán je to a na ta slova Petr skočí do vody a plave ke břehu. Ano i toto je akt lásky. Pro toho druhého jsem schopen i nesmyslného jednání, protože Petr tam nechal tu celou loď plnou ryb, aby byl jen o chvíli u Pána dřív, než ostatní. Ano, tím se projevuje pravá láska. Nehledím na to, co si o mně myslí ti druzí, dokáži i sám sebe shodit jenom proto, abych byl s tou milovanou osobou.
A pak to krásné vyznání, kdy Pán se ptá Petra ne jednou, ale třikrát, protože On ví, že to Petr dokáže i zopakovat. Co je totiž platné, když někomu řeknu, že jej mám rád a pak skutek utek. Co je platné, když všem tvrdím, jaký jsem křesťan, když ten život žiji úplně jinak. A Pán se ptá znovu a znovu, mě, tebe - i tebe, miluješ mě? A nechce, abychom to vyznávali jenom slovy, ale celým svým životem. Ano, vím, že je to těžké i Petr zesmutněl, když se jej Pán ptal potřetí, ale on nezaváhal a vyznal to Pánu znovu a znovu a tím se stal první mezi apoštoly. Ano i k tomu je vyzván každý z nás a záleží pouze na nás, jestli i my s Petrem budeme říkat. Pane, ty víš všechno, ty víš, jak Tě miluji.
Amen