Liturgické texty: 1. čtení: Iz 66, 18-21
2. čtení: Žid 12, 5-7. 11-13
Evangelium: Lk 13, 22-30
Dnešní evangelium by se dalo nazvat Boží a lidský pohled na to, kdo bude spasen. Jak to? Ten člověk, který se Ježíše ptal, kolik lidí bude spaseno, byl asi ten, který Ježíše poslouchal tak trochu zdálky a přitom si ten život žil tak nějak po svém. Žil tak, aby jej to moc nebolelo, a ptá se Ježíše, jestli to takto stačí. A Ježíš tento náš lidský minimalistický pohled odmítá. Vcházejte úzkými dveřmi a nestačí jenom přijít do kostela a něco si vyslechnout, ale podle evangelia rovněž proměnit svůj život. Vcházejte úzkými dveřmi, co to znamená? Že ty úzké dveře jsou sám Ježíš a jeho probodený bok a tak jak se On obětoval za spásu celého světa, tak také zve nás k oběti a službě pro druhé.
Ano vstup do Božího království je především Boží milost, ale záleží také na nás, jestli i my tu Boží milost nejenom přijímáme, ale rovněž ji i dáváme. A co na to člověk? Samozřejmě ne každý, ale i v té náboženské otázce často inklinujeme k minimalizmu. Vždyť ani ten můj soused to moc nehrotí, vždyť on chodí do kostela ještě méně, než já, tak co bych se namáhal. Ano srovnáváme se s druhými a vždy můžu najít někoho, kdo je na tom hůř, než já a myslím si, že to stačí. A asi podobně to měl ten člověk, který se Ježíše ptá a kdo může vejít do Božího království.
A protože Ježíš zná tyto lidské pochody, tak říká: vcházejte úzkými dveřmi a buďte na sebe nároční. No na druhé nároční to jo, to my dokážeme, například přijde někdo dnes z kostela domů a řekne tomu, co dnes v kostele nebyl. Pan farář ti vzkazuje, že bys se sebou měl začít něco dělat, jenže to je omyl, pan farář natož Ježíš nevzkazuje nikomu druhému, ale přesně mě. Mě, který slyší ten Boží hlas a proč? Protože v tom dnešním evangeliu Ježíš říká, ne každý kdo se mnou jí a pije, vejde do Božího království. A co to znamená? To znamená, že ne každý, kdo pravidelně navštěvuje bohoslužby, tak do Božího království vejde.
A jak to? No protože my, co Boží hlas slyšíme, co slyšíme Kristovo evangeliu, tak od nás se logicky očekává víc. A nestačí jen slyšet, ale také ve svém životě se jím řídit. A že ten můj soused se jím neřídí, že se jim neřídí moji příbuzní? Tak no a co! Ty se jim řiď, ty jednej podle něho, protože ty budeš posuzován podle toho, jestli Boží slovo nejenom slyšíš, ale rovněž se jim necháváš vést. A pokud ano, pokud nemyslíš jen na sebe a své sobecké zájmy, ale máš i zájem o ty lidi třeba v kostele, nebo na vsi, které ti Pán posílá do cesty, tak potom vcházíš úzkými dveřmi a zaujímáš místo v Božím království.
A tak Tě Pane, prosím, abych neposuzoval druhé, ale naopak je s láskou a důvěrou přijímal. Byl pevný v názorech, ale zároveň ten, který se na svět díval tvýma očima a nesrovnával, ale ty, které my posíláš, tak abych především miloval.
Amen