Liturgické texty: 1. čtení: Am 8,4-7
2. čtení: 1 Tim 2,1-8
Evangelium: Lk 16,1-13
Nevím, jak jste pochopili to dnešní evangelium, ale možná že tak, že ten správce je pěkný ptáček a Pán mu říká: hochu dále už být dále správcem nemůžeš, protože nejsi poctivý. A on tu svoji nepoctivost ještě více rozmnožil tím, jak na to zareagoval, aby si zajistil budoucnost. A tak si zavolal dlužníky svého pána a řekl jim: kolik dlužíš? 100 věder oleje, tak si sedni a napiš 50. A teď, když to tam takhle slyšíme, přestavme si, jak to Ježíš vypráví svým posluchačům, tak tam je napsáno, že pán toho nepoctivého správce pochválil. No, není to trošku postavené na hlavu? A jak to tedy pochopit? Je tam důležitá věta, že Pán pochválil toho nepoctivého správce samozřejmě nikoliv za jeho nepoctivost, to by pochvalu nezasluhovalo, ale on jej pochválil pro jeho prozíravost.
A Ježíš vlastně říká: podívejte, jak se ti lidé tohoto světa umějí pěkně postarat o svoji budoucnost. Jak jsou v tom šikovní, nikdo je to nemusí učit. Když se jedná o pozemskou budoucnost, tak jak oni se umějí zařídit. Jak oni umějí ty peníze sehnat, získat, jak jim to myslí, aby to dostali. Jak o tom dopředu přemýšlí a pak to rovněž provedou a umí to udělat. A vám říká Ježíš, kterým se jedná o budoucnost věčnou, tak vy pro to nic neuděláte? Když se jedná o věčnost, tak vy nebudete prozíraví. Necháte plynout život jen tak? Anebo se seberete a něco pro to uděláte, protože jde o všechno. Lidé tohoto světa jsou tak prozíraví a jedná se o věci tohoto světa, protože skončí smrtí a často i dřív, protože přijde nějaká povodeň, nebo katastrofa a sebere ti to. A tobě se jedná o věčnost a ty nejsi prozíraví?
A v podstatě bych k tomu dnešnímu evangeliu, již nemusel nic říct, jenže nám to pořád nedochází. Ano, člověk to v podstatě nějak teoreticky ví, že mu jde o věčnost, ale protože s tím pořádně neví, co má dělat, tak to nechá tak nějak být. Tak ono to nějak dopadne a to není prozíravost si říci, však ono to nějak dopadne, protože, co když to nedopadne.
A my samozřejmě věříme v Boha milosrdného, který nás touží zachránit a On také je milosrdný a touží nás zachránit, ale neudělá to bez nás a nebudeme-li prozíraví, tak se tak nestane.
A potom to další, co v tom evangeliu říká, tak to potom vysvětluje, co je tedy potřeba udělat proto, v té prozíravosti, dává tam přímo radu, co udělat, abychom ten věčný život získali. A máme jej získávat usilovně a prozíravě. Máme se tím zabývat. A jak tedy? A Ježíš říká: tak dělejte si přátele z nespravedlivého mamonu. To je další věc, která je z té Ježíšovi řeči nepochopená a možná také těžko pochopitelná. Mamon to je prostě majetek, ale máme pocit, že ten majetek, který vlastníme a právem, tak je nespravedlivý? Můžeme říci, že to co jsme zdědili po svých rodičích, nebo, co jsme pílí a vlastní rukou získali, že to je nespravedlivý mamon? To by nás asi mrzelo, protože bychom to necítili jako spravedlivé označení, ale musíme to pojmout takto. Každý člověk má právo na majetek na té úrovni, tam kde žije, ale je také pravda, že jsou lidé, kteří ani na to minimální nemůžou dosáhnout.
A co tím se tedy chce říci? To, že si máme dělat přátele z toho, co nutně nepotřebujeme ke svému životu. Teď jde jenom o to, že člověk si musí sednout a zamyslet se, co je opravdu potřebné k tomu mému životu. Chce to určitou rozumnost a moudrost, aby si člověk dokázal říci: tak toto skutečně potřebuji, ale toto je již navíc a z toho je potřeba získávat si pro nebe přátele.
Myslím, že toto je téma těžké, protože mezi námi neexistuje reálný hlad, tak nevíme. Já bych dal, ale nevím kolik? S tím budeme vždy zápasit a je třeba se s tím stále srovnávat, protože Ježíš to říká jasně. Dělejte si přátele z nespravedlivého mamonu z toho, co máte navíc, protože až pomine tento mamon, tak jde o to, abyste získali příbytky věčné. Tak to je hlavní poselství dnešního evangelia.
Amen