Liturgické texty: 1. čtení: Iz 2, 1-5
2. čtení: Řím 13, 11-14
Evangelium: Mt 24, 37-44
Stěžejní myšlenka dnešní neděle je bděte, protože nevíme, kdy se naplní Kristův příchod. Co si pod tím představit? Jeden člověk zdědil obrovský majetek, a když se o tom dozvěděl, tak měl velikou radost a nezbývalo, než aby si pro to v daném termínu přijet. Nemohl dospat, čekal do rána a ráno se brzy vypravil na nádraží a společně s ním celá jeho rodina, vystrojená a připravená. Zavčas si koupil jízdenku, a protože měl čas, tak odešel si do občerstvení koupit pivo a párek, tak jak byl zvyklí. A ti, co byli s ním mu říkali: běž už, už to pojede, ale on měl čas, tam byl totiž doma u toho svého piva a párku a tam mu bylo dobře. Však ono to neujede. Samozřejmě, že rychlík ujel.
No to je přece pěkná hloupost, co nám to tu ten farář vypráví, vždyť to se přece nemůže stát, vždyť když na člověka někde čeká balík peněz, tak si dá pozor, aby o ně nepřišel. Dá si pozor? Jenomže ta slova můžou patřit každému z nás, kdo si sice koupil jízdenku, ale do vlaku nenasedl. Kdo byl pokřtěn a začal se spoléhat na to, co pro Boha již vykonal, ale zapomněl, že chce-li dojít do Božího království, tak to nestačí. Co mě to pomůže, že mám jízdenku do nebe, když nejedu vlakem, který tam jede? A těch vlaků z této farnosti již jelo nesmírně mnoho a jede další, tentokrát vlak adventní. A mnoho lidí z naší farnosti tím vlakem skutečně pojede. Jsou to lidé, kteří se probudili k životu, kteří pochopili, že už to nejde jen vysedávat u piva a párku, zatímco mám pracovat a žít pro Boha. Ale jestli do toho vlaku sednu já, abych získal Boží dědictví, tak to záleží jenom na mně, jak rychle se vymaním ze způsoby života, kterým jsem žil do této chvíle a opustím to prostředí, ve kterém jsem se tak zabydlel.
A častokrát jsme v pokušení, když vidíme, že do toho vlaku ti druzí lidé nenasedli jim říci, prosím tě, dělej něco, takto nemůžeš žít dál. Naprostá změna života, myšlení, jednání, stylu to všechno je podmínka vstupu do Božího království. To všechno je nastoupení do Božího vlaku. A Bůh po nás nejen chce, abychom my sami se obrátili, ale abychom začali mít zájem o ty, co stojí kolem nás a jsou neobráceni, protože ve farnosti jede vlak a mnozí zůstávají kolem.
A pak v tom dnešním evangeliu zazní ještě jedna zajímavá věc, dva budou na poli, jeden bude vzat a druhý ponechán, dvě budou mlít obilí, jedna bude vzata, druhá ponechána. Co to znamená? Znamená to, že nejde jen o to, co člověk dělá, ale jak to dělá, proč a pro koho to dělá. Záleží na vnitřním obsahu toho, co děláme, nejen na vnější skutečnosti. Buď všechno přijímáme jako Boží dar a s vděčností prožíváme každý den, i to, že můžeme pracovat, že máme co jíst, anebo žijeme sebestředně a všechno si přivlastňujeme. Pán říká, že přijde uprostřed našeho každodenního života. Jako by tím chtěl sdělit, že přichází právě do té obyčejnosti všedního dne, při práci, při jídle, při našem slavení. V tom se odehrává Boží příchod, ale také Boží soud, který hledí na to, proč konáme a jak konáme.
Pán přichází každý den a záleží na nás, máme-li pro něj ve svém srdci místo, a zda ho očekáváme s touhou a láskou. Připraveni na jeho příchod budeme tehdy, až pochopíme, že my nejsme hospodáři, ale služebníci, kterým bylo vše na této zemi jen svěřeno, a že naším největším pokladem je to, že patříme Pánu a žijeme pro něho.
A ještě jedna věc, stále také Pána prosme, aby nám dal hodně soucitu s těmi, kteří zůstávají úplně mimo. Kéž by nám dal hodně lásky k těm, kteří jsou o něco zpožděni za námi a hodně pochopení, abychom nezapomněli na to, že Bůh nás přijal jako hříšníky a když nás Bůh takto přijal, že nemáme právo druhé přijímat jinak. Potom se jeho druhého příchodu nemusíme bát, spíše se můžeme těšit na to, že už s ním budeme navždy.
A tak Tě Pane, prosím, abychom zatoužili po opravdovém obrácení a změně svého života, abychom toužili po změně života celé farnosti, abychom však ty druhé nenutili, ale dokázali čekat, až přijde jejich čas. Dej aby nikdo z nás neminul ten Boží vlak, protože tvé království je již blízko, možná daleko blíž, než můžeme vůbec tušit. Prosím, Tě, Pane obrať nás, obrať nás všechny.
Amen