Liturgické texty: 1. čtení Iz 11, 1-10
2. čtení Řím 15, 4-9
Evangelium Mt 3, 1-12
Minimálně dvakrát během roku zaznívají slova, abychom činili pokání, jednou během adventu a podruhé během doby postní, a to proto, abychom si uvědomili, že to byli naše hříchy, za které Ježíš, prolil krev na kříži. A když jsme vyzíváni k pokání teď v adventní době, tak to má zase trochu jiný odstín a důvod. A ten spočívá v tom, že přichází Bůh, aby soudil zemi, jak jsme také slyšeli v prvním čtení. Jsou tam v evangeliu takové vážné pojmy a vážná slova, která jsou tam použita, jako je třeba to oslovení, které by se nám asi nelíbilo, to plemeno zmijí. Je tam řeč o sekeře, která je přiložena ke kořeni a o ohni, a to má samozřejmě svůj důvod a my to musíme dnes pochopit a uvědomit si, co se nám tím vlastně chce říci.
My máme rádi Krista Pána v jesličkách, máme rádi vánoce, rádi zpíváme koledy, ale ani o Kristu Pánu v jeslích, tak o něm nemluví Písmo svaté jenom v nějakých něžných pojmech. Máme jedno staré proroctví, které říká o tom dni a hodině, že se narodil Kristus Pán, tak tam se říká, že když hluboké ticho všechno objímalo a noc ke své polovině došla, tak přeskočilo tvé královské Slovo na zem, jako nelítostný bojovník. Jako nelítostný bojovník, to nekoresponduje s tím vánočním dudlajdá, a to proto, že Bůh má velmi čisté oči. Velmi čistý zrak, On nesnese pohled na nepravost a na hřích. A nikdy není schopen udělat kompromis, že bychom řekli, tak Pane, nemohl bys přehlédnout nějaký tento hřích? Ale Bůh nemůže, protože má čisté oči.
O Ježíši je řečeno, bude jíst smetanu a med, aby uměl volit dobro a zavrhovat zlo. A toto rozdělení dobra a zla je u Krista absolutní. Není tam omyl, není tam kompromis. Tak jestli uvážíme, že Bůh je náš soudce, tak to není úplně jednoduchá situace. Nicméně máme tady důvod k velkému povzbuzení, a to spočívá právě v těch slovech evangelia. Tam je napsáno, že tento Ježíš nás bude, křtím duchem a ohněm a přemýšleli jste někdy o tom, co to znamená? Být pokřtěný Duchem svatým a ohněm?
A znamená to, že my při křtu jsme byli ponořeni do Ducha svatého, tedy Ježíš nás noří do Ducha svatého a víte, co to způsobuje a co to znamená? A odpověď je velmi důležité, protože v evangeliu na jiném místě Písma svatého je řečeno, že On nás usvědčuje ze hříchu. No to nám nezní moc příjemně, protože si vzpomínáme na svoje dětství, a když nás maminka, nebo tatínek usvědčili z nějaké nepravosti, tak jsme z toho vůbec neměli radost, protože jsme si řekli: ach jo, ono se na to přišlo a teď jsme čekali, jaká bude následovat sankce. Jenomže tady, když je řečeno, že budeme usvědčeni ze hříchu Duchem svatým, tak to je obrovská pomoc pro nás. A na to přijde člověk v situaci, když si sám svůj život uvědomuje a říká si: jaký je vlastně můj hřích? Chystáme se třeba ke svátosti smíření a říkáme si, já vlastně nevím, jaké mám hříchy. A vůbec přijde v životě člověka situace, kdy si řekne, vždyť já ani pořádně nevidím. A já bych se přeci chtěl zbavit svých hříchů a posunout se ve svém životě.
To jsou takové etapy, třeba to už znáte, kéž by a řeknete si, já bych se potřeboval posunout, jenomže nevím jak, nevím, co mě brání? Co mě svazuje, co mě zavazí, potřeboval bych to zjistit. Stále víc si to sám o sobě uvědomuji a stále víc o to prosím, Duchu svatý, dej mě poznat můj hlavní hřích, protože já nevím. To je obrovská pomoc, když Duch svatý tento dar člověku dá, kdy ho usvědčí a řekne mu, tady jsi nemocný, tady je to místo, tady je potřeba se zaměřit. Tohle je potřeba změnit, tak to dělá Duch svatý.
My žijeme ponořeni do Ducha svatého v atmosféře Ducha svatého, který není kolem nás, ale On je také v nás, když mu to dovolíme. Křtem nám byl darován. Tak podívejte, to je přece znamení obrovské naděje a Boží péče, protože jemu není jedno, jak na tom jsme, On nám chce pomoct, abychom se konečně mohli pohnout z místa a udělat něco se sebou a to, když se snažíme udělat pokání a ono to nějak vyšumí tak je to proto, že jsme ještě nezjistili, kde nás tlačí bota. A to potřebujeme zjistit od něho a On nám to řekne, když po tom budeme toužit. To usvědčení se, to není zlá věc, je to dar. Usvědčení tedy nás, toto nám nabízí.
A pak je tam psáno, že budeme pokřtěni Duchem svatým a ohněm, co znamená ten oheň? Tak ten oheň znamená lásku, protože ta stále plane, a když jsme ponořeni do lásky, tak to nás jako první usvědčí ze hříchu, ale to by samo nestačilo, protože bychom se možná polekali a chtěli někam utéct, ale když jsme ponořeni do lásky, tak si uvědomuji, že chci skoncovat s tím hříchem a chci se posunout, protože miluji a chci být blíž svému Stvořiteli. To je naprostá revoluce, kterou Bůh působí v nás, když mu to dovolíme.
Dnešní Boží slovo tedy vůbec není smutné a už vůbec nějaké neradostné, anebo strašlivé, ale ono je ohromně povzbuzující. Je tam velký slib, On se o nás stará. A jestli je přiložena sekera ke kořeni, také k mému kořeni, tak kéž řeknu: ach Bože, nevyvrať mě zcela, ale spíše tou sekerou osekej ve mně vše, co ve mně není dobré a co by způsobilo, že bych neprošel branou do tvého království.
Amen