Liturgické texty: 1. čtení: Sir 3,3-7.14-17a
2. čtení: Kol 3, 12-21
Evangelium: Mt 2,13-15.19-23
Ten svátek svaté rodiny je zasazený do samého srdce vánoční doby, a to má svůj důvod, protože nic není v liturgii jen tak. A právě to, že se slaví teď a právě v této době je proto, že všechny ty liturgické texty každé neděle jsou zacíleny na spásu lidí a život v rodině se té spásy týká. Než to vysvětlím, tak položím otázku, proč spolu lidé žijí v rodině? Proč spolu žije muž a žena, proč se vzájemně hledají a nacházejí. Je to z toho důvodu, že žít v rodině bylo společenskou nezbytností, v době, kdy žila Svatá rodina Marie, Josef a Ježíš, tak tomu bylo, dnes už tomu tak bohužel není. Proč spolu žila svatá rodina a ostatní rodiny, no jistě také proto, že si lidé potřebují poskytnout vzájemnou podporu. Vzájemné sympatie, to je jistě také důvod proč se lidé hledají a nacházejí. To určitě všechno je pravda, ale především, proč spolu žila svatá rodina, tak je nějaký společný cíl. Nic nedokáže, více sjednotil lidi, než společné směřování k vytyčenému společnému cíli. To vy, kteří v rodině žijete, víte lépe, než já. Že pokud se vyskytne něco, co vás nadchne, tak se vám žije lépe, když se rozhodnete pro něco, na co se těšíte, nebo z čeho se těšíte. Nějaká budoucnost, která se vám otevírá, nějaký bod ke kterému směřujete, tak potom je vám spolu lépe. Společný cíl, společné úsilí, to je velmi důležité pro vztah.
A jaký byl společný cíl svaté rodiny? Tedy Josefa, Marii a Ježíše, to se dá říct: Jaký oni měli, společný cíl? Nahlédnout do jejich života lze, a to logickou dedukcí. Jejich společný cíl bylo uskutečnění spásy. To je ten důvod pro, který slavíme o vánocích, protože tady jde o uskutečnění spásy. A tento cíl oni společný měli. Skrze život Svaté rodiny se začala uskutečňovat spása. Jistě, protože nějak to začít muselo. A takto to Bůh vymyslel, skrze život v rodině, tam to začalo. Ve Svaté rodině. A proces uskutečnění té spásy neskončil ani v Betlémě, neskončil ani v Nazaretě, kde se Josef s Marií a Ježíšem usadili, ani na Golgotě neskončil ten proces uskutečňování spásy, ale ten Boží plán spásy neustále pokračuje, takže každá rodina, zejména křesťanská je do tohoto plánu spásy přizvána.
Každá rodina, Bůh uskutečňuje svůj plán spásy, nejen skrze Svatou rodinu, ale skrze každou rodinu, když o to bude stát. Rodina je místem, kde se má spása uskutečnit. Přátelé to jsou velmi vážná slova, rodina je místo, kde se má uskutečnit spása. Je to místo, kde se má spása zprostředkovat. Uskutečnit a zprostředkovat. Jinými slovy, rodina je místem, kde máš být spasen ty a tvoje manželka a kde máš dopomoci ke spáse tomu druhému, s kým žiješ a kde máš dalším lidem spásu zprostředkovat. Svým dětem a dalším, tak to je smyslem rodiny.
A proto to slavíme teď, v rodině se uskutečňuje spása. Tam máš být spasen, a protože není člověk zodpovědný pouze za sebe, tak také máš zprostředkovat spásu těm, kdo s tebou žijí. Tohle si myslím, že samo o sobě, tak kdyby se nám podařilo o tom přemýšlet a nějak si to zapamatovat, tak by to mohlo hodně změnit třeba i zaběhnutý, ne vždycky dobrý pohled na žití v rodině. V mé vlastní rodině se má uskutečnit spása a pojítkem má být tentýž cíl jako měla rodina Svatá. Tak k tomu máme směřovat k záchraně členů té rodiny. To je náš cíl a k němu máme jít.
Vy jistě cítíte, že kněz je spoluzodpovědný za vaši spásu, že to není jen tak, modlíte se takovou krásnou modlitbu za mě svého faráře, chápete mě jako svého zodpovědného za vaši spásu, to chápete správně, ale úplně stejně je zodpovědný otec, nebo matka za spásu svého partnera a svých dětí. Úplně stejně, protože rodina to je jakási církev v malém. A tohle to musíme vědět. Takže tak, jak se hezky modlíváte za mě, tak by se měli všichni ostatní členové rodiny modlit za toho jednoho, za maminku, nebo za tatínka, když jsou to manželé, i kdyby byli bezdětní, tak jeden za druhého.
Pane dej mé manželce, i kdybych žil, tak dej ji ten dar, aby mě přivedla do nebe. Aby mnou pohnula, protože já se sám tak těžko pohybuji. A manželka by se měla modlit za svého manžela, Pane, prosím tě dej mému manželovi sílu a inspiraci, aby mě přivedl do nebe. Aby se mnou pohnul, když to nepůjde mě. Společný cíl, tak to sjednocuje manžele.
A cíle je zprostředkování spásy. A uskutečnění spásy. A k tomuto je potřeba zaměřit společné úsilí a to je důvod, proč se rodina křesťanská spolu modlí. My sami víme, že to je poměrně těžká věc, protože modlit se nahlas před někým, tak to jde snadno v kostele, protože tam je to takové velké a ten prostor je k tomu určen. Ale modlit se před druhými doma, tak to je těžké, protože modlitba je intimní záležitost.
Člověk se stydí, ale kde jinde by se měl člověk otevírat před druhými, když se otevírá Bohu? My se nemodlíme kvůli těm druhým, my se modlíme kvůli Bohu. A proč se máme modlit před sebou navzájem? No, protože spása zde není jenom pro mě, ale i pro ty druhé, protože nikdo nemá žít jen pro sebe, dokonce ani rodina. A tak bych chtěl, aby to rozhodnutí, o kterém jsem dnes promluvil, v sobě obnovili. Z velké úctu k těm, kdo již rodinu nemají, třeba jsou ve stavu vdovském a už jsou sami, i když i onu tu rodinu téměř vždy mají, protože mají vnoučata svoje příbuzné, tak to je pořád rodina.
I tam je potřeba usilovat o uskutečnění spásy. Musíme být lidé duchovní, protože všimněme si, v rodině se může stát ledacos, ale jedna jediná věc by se tam neměla stát nikdy, že by její členové přestali být duchovní. Tak k této duchovnosti vás volám a zvu. A vy, kteří jste tady v páru a chcete a můžete, tak potom po vyznání víry vás vyzvu, abyste obnovili svůj manželský slib. A kdo tu v páru není, tak také může obnovit svůj manželský slib a to před lidmi i před Bohem.
Amen