Liturgické texty: 1. čtení: Jer 23, 1-6
2. čtení: Ef 2, 13-18
Evangelium: Mk 6, 30-34
Dnešní evangelium na první pohled vypadá jako pouhá vycpávka mezi dvěma událostmi: posláním učedníků do světa a zázračným nakrmením zástupů. Ale pokud se na něho pozorněji podíváme, možná, že je i mnohem důležitější než mnohé zázraky, kterých jsme v Markově evangeliu svědky. Týká se totiž běžných událostí s Ježíšova života a myslím, že ty běžné události bytí s Pánem jsou pro náš duchovní život více užitečné, než mnohé zázraky.
Co jsme v dnešním evangeliu vlastně četli? Ježíš shromažďuje apoštoly s cest a vybízí je ke společné modlitbě na opuštěném místě, kde na ní budou mít klid, ale zástupy lidí je vyhledávají i zde a Ježíš jim říká mnoho důležitých věcí, protože jsou jako ovce bez pastýře.
A co jsou ty důležité věci? Pozoroval jsi někdy děti, jak si hrají? Nebo naslouchal šumění deště, když prší? Nebo se díval na poletování motýla? Nebo sledoval slunce zapadající za obzorem? Udělal bys lip, kdybys zpomalil. Netanči tak rychle. Zakrátko to skončí. Hudba přestane. Prožíváš každý den v letu? Když říkáš: „Jak se máš?“ poslouchej odpověď. Když končí den, jdeš si lehnout se stovkou otázek, které ti procházejí hlavou?
Udělal bys lip, kdybys zpomalit. Netanči tak rychle. Zakrátko to skončí. Hudba přestane. Řekl jsi někdy svému synovi: „Uděláme to zítra“ aniž by sis ve spěchu všiml, že ho to mrzí? Ztratili jste se někdy vzájemné s dobrým přítelem, protože jsi neměl čas a nezavolal jsi mu, abys ho třeba jen pozdravil? Udělal bys lip, kdybys zpomalil. Netanči tak rychle. Zakrátko to skončí. Hudba přestane.
Když tolik spěcháš, abys už někde byl, přijdeš o polovinu radosti z toho, že tam jdeš. Když se nadmíru znepokojuješ a spěcháš celý den, je to, jako bys doslal dárek a nikdy ho nerozbalil... vyhodil ho. Život není závod. Přijímej ho pomalu. Poslouchej hudbu.
(Báseň napsaná mladíkem nemocným rakovinou v posledním stadiu nemoci)
Amen