22. neděle v mezidobí

Liturgické texty: 1. čtení: Dt 4, 1-2. 6-8
2. čtení: Jak 1,17-18.21b-22.27
Evangelium: Mk 7, 1-8.14-15.21-23
Asi každý z nás někdy v dětství zažil pokyn: „umyj si ruce. Přece nebudeš jíst, když máš špinavé ruce, to se přece nedělá! A právě k takovému činu Ježíš nabádá. Jak je to možné?
Orientální národy více nežli ostatní lpěli na náboženskou čistotu a tato čistota se pro ně stala natolik samozřejmou, že jí dělali naprosto bezmyšlenkovitě. Ale ruku na srdce nejsme na tom podobně. Např. pokaždé, když vcházíme do kostela, namočíme prst do svěcené vody a pokřižujeme se, ale víme, co ten symbol znamená? Symboly, které člověk dělá, mají váhu jenom tehdy, kdy víme, co znamenají. Jinak jsou to taková prázdná magická gesta, kterými se pouze zaříkáváme, a na naše okolí působí velmi komicky. A právě na důsledek prázdných náboženských gest Ježíš dnes utočí, když říká: „Pokrytci! Tento lid mě uctívá rty, ale jejich srdce je ode mě daleko.“
A jak je to s námi? Často slyším jak křesťanů je strašně málo, že mladí již do kostela nechtějí chodit a i nám se zdá, že tu víru přeci nemusíme brát, tak vážně. Vždyť si plním všechny náboženské povinnosti. Ano! Možná i plním, ale možná při plnění všech náboženských povinností jsem zapomněl na to nejpodstatnější, na živý vztah s Pánem. Pane, já se k tobě každý den modlím a chodím pravidelně do kostela, ale jinak, jinak mě prosím nech si ten svůj život žít po svém.
No jenže potom i mě platí ta Kristova výtka: „Nadarmo mě však uctívají, když učí naukám, které jsou lidskými ustanoveními. Opustili jste přikázání Boží a držíte se přikázání lidských.“ Ano, tak se často chovám. Dělat jen to, abych moc nevyčníval, abych tu svoji víru zase nebral tak moc vážně. Vždyť ani ostatní to nečiní. Tak proč zrovna já bych měl být jiný, proč zrovna já kromě svých náboženských povinností bych se měl zapojovat i do věcí, které se mě zase tak mnoho netýkají. Vždyť přece stačí, když si plním pouze svou povinnost.
Ano, je důležité, aby z našeho nitra nevycházeli nečistoty, o kterých mluví Ježíš na konci dnešního evangelia, protože ty skutečně poskvrňují naši duši, ale pouze takto žít by bylo málo, kdyby naše povinnosti, nebyly provázeny vztahem lásky k živému Bohu.
A tak Tě Pane, prosíme, nauč nás nejenom plnit důsledně všechny naše povinností, nauč nás nejenom dodržovat všechny náboženské předpisy, ale přijmi nás do živého vztahu.
Amen