Liturgické texty: 1. čtení: Sk 4, 32-35
2. čtení: 1 Jan 5, 1-6
Evangelium: Jan 20, 19-31
V dnešním evangeliu klíčovou postavou, kromě Pána Ježíše je apoštol Tomáš, kterému Ježíš říká: Tomáši, protože jsi uviděl, uvěřil jsi, ale blahoslavení jsou ti, kdo neviděli, a přesto uvěřili a o víře bych Vám rád dnes řekl jeden příběh, ve kterém hlavní úlohu hraje chlapec, který se také jmenuje Tomáš.
Tomáš byl syn zahradníka. Když ukončil školu, pomáhal tatínkovi v zahradě. Jednou večer spolu procházeli zahradou. Tomáš si všiml zapleveleného kousku země a řekl: „Tatínku, neměl bych to zde překopat, aby se zničil plevel?“ „Ano,“ řekl tatínek, „to můžeš udělat. Ale ten záhon za skleníkem nech tak, jak je.“
Druhý den tatínek odcestoval a Tomáš se dal do kopání. Všechny záhonky důkladně zryl a překopal, až přišel k tomu za skleníkem. Upravené záhony byly teď krásné čisté, ale tento záhon všechno kazil. Nyní byl teprve nápadný. „Tatínek to včera jistě tak nemyslel,“ říkal si v duchu Tomáš. „Asi si neuvědomil, že semena těchto plevelů zaletí i na překopanou půdu, vzejdou tam a zničí všechnu moji práci. Já to tak nenechám! I půdě prospěje, když se občas zryje. Jsem sice dost unaven, ale pro tatínka se mohu ještě chvíli namáhat. Bude jistě rád.“ A Tomáš překopal i tento záhon.
Večer se tatínek vrátil domů. Synkovu práci prohlížel a pochválil: „Pěkně jsi to, Tomáši, udělal.“ Když však přišel za skleník, zvolal: „Co jsi to udělal? Vždyť jsem ti přece výslovně řekl, abys tento záhon nepřekopával!“ Tomáš vysvětloval tatínkovi, proč to udělal: „Neupravený záhon se moc lišil od ostatních, kazil vzhled zahrady a myslel jsem si, že to tak bude lepší.“
Tatínek se vážně a smutně podíval na syna a řekl: „Na tento záhon jsem zasel neobyčejně vzácné a drahé semeno, které mělo rok zůstat v klidu. Teď je ale po všem.“ A zklamán odešel domů. Zklamán byl i Tomáš. Měl tatínka rád, chtěl mu udělat radost a zatím ho zarmoutil. Ale už se nedalo nic změnit. Kdyby byl jen poslechl, přestože nevěděl, proč to tak tatínek chtěl. Na tento zážitek Tomáš nikdy nezapomněl. Byl mu poučením pro celý život. Bylo od něho pošetilé, že nedůvěřoval tatínkovi a byl neposlušný. Myslel to dobře, ale přesto to byla neposlušnost a ta má vždy špatné následky. A oč více škody si působíme, když nedůvěřujeme Kristu. On mnohokrát říkal svým učedníkům, že bude muset být ukřižován a vstane z mrtvých, ale oni mu nevěřili a např. apoštol Petr poznal, jaké to mělo následky, a proto buďme rádi, že Ježíšovo pozemské putování se již naplnilo a po nás se chce jen jediné. Blahoslavení ti, kteří přestože neviděli, uvěřili.
Amen