Liturgické texty: 1. čtení: Iz 52,13 – 53,12
2. čtení: Žid 4, 14-16; 5,7-9
Evangelium: Jan 18,1 – 19,42
Dnešní evangelium má v sobě silný, až nevyčerpatelný obsah. Vidíme zde na kříži Božího Syna jako člověka plného utrpení, ale také člověka plného lásky. Je to okamžik, který byl pro všechny lidi žijící z víry nesmírně důležitý. Stojíme tedy tváří tvář velikému tajemství, co se to vlastně odehrálo, pod tím křížem? Že zde, když Ježíš svoji matku odevzdal Janovi, tak že z Marie udělal matku všech věřících, abychom skrze její mateřství žili své vztahy vždy se zaměřením na Krista. Nedávno mě jeden známý řekl a proč tak moc mluvíš o vztazích? Nechtěl bys chvíli mluvit o něčem jiném? Třeba o modlitbě. A já jsem řekl, no o modlitbě mluvím také, ale ono bez těch vztahů to v životě prostě nejde.
A já nechci mluvit o vztazích jako ten, který je umí žít. Nechci mluvit o vztazích jako ten, který vám chce radit, ale jedno vím, že pod křížem se rodí nové vztahy. A my jsme pozváni, abychom dnes stanuli pod křížem, protože dnes si připomínáme tu oběť na Kalvárii. A my můžeme zakusit a slyšet Ježíšova slova, kdy i nám je dána Panna Maria a my jsme dáni ji, kdy se najednou ty vztahy, které jsme do té doby žili, mohou přeměnit a dostat úplně nový zdroj lásky.
My se celý život pokoušíme žít vztahy v lásce, ale ta lidská láska je strašně křehká. Je jako ranní vánek, prostě to chvíli chceme a pak nám to nejde a pak nechceme a pak zase to jde a zraňujeme se navzájem a bolí nás to. A hledáme, jestli by to někde nešlo jinak a ono je to všude stejné. Jenomže vztahy to je tajemství našeho vlastního života, protože my jsme byli zrozeni k podobě Boží a Bůh, to jsou vztahy.
Vztahy lásky v nejsvětější Trojici. My jsme byli z lásky stvořeni, z lásky jsme přišli na tento svět a pro lásku. A proto nemůžeme žít jinak své vztahy, než z této lásky. A je pro nás důležité, že dnes můžeme pod ten kříž symbolicky přijít se všemi, se kterými ty vztahy utváříme. Se svoji rodinou, se svými přáteli, se svými sousedy, se svými nepřáteli, to jsou všechno naše vztahy.
Se vztahy vyřešenými i nevyřešenými, s bolavými i hezkými a my se můžeme otevřít té lásce, která tryská z Ježíšova srdce, aby všechny tyto vztahy byly proměněny. A aby měli účast na těch nových vztazích, které tvoří Bůh uprostřed nás. My se stáváme tou Ježíšovou rodinou ve chvíli, kdy jako Maria posloucháme jeho slovo.
Ona tam byla s Janem s poslušností Božímu slovu. A s poslušností Božímu slovu Jan přijal Marii a Maria přijala Jana. Je to pro nás okamžik, kdy se rozhodujeme po všem tom našem snažení, že tě chceme začít znovu poslouchat.
Novou Ježíšovu rodinu tvoří ti, kteří plní Otcovu vůli. V té chvíli Jan a Maria neměli stát nikde jinde, než pod křížem. My nevíme, jestli tam měl stát i někdo jiný z učedníků, ale jedno víme, že Panna Maria a Jan naplnili Otcovu vůli a proto mohl být ten jejich vztah a následně všechny vztahy proměněny.
A my se dnes rovněž rozhodujeme, že chceme dát prostor tomu Božímu, před vším jiným. A otevřít se spolu s nimi té lásce Ducha, který byl těm dvěma dán, aby také Bůh mezi námi mohl konat nové věci. Aby i tu naši původní rodinu a všechny naše vztahy proměnil a aby nám otevřel oči pro ty, se kterým nás zve do nových vztahů. Do života, který máme žít v tomto světě pro něj a z jeho lásky. A tak v této chvíli přistupme s důvěrou pod Ježíšův kříž s pohledem na tu lásku, která se zcela vydala, a dejme mu sebe, tak mu důvěřujme, že se i nás v těch našich vztazích ujme.
Amen