Liturgické texty: 1. čtení: 1 Král 8, 41-43
2. čtení: Gal 1,1-2. 6-10
Evangelium: Lk 7, 1-10
Hlavní myšlenka dnešního evangelia je, že víra otvírá člověka spáse i uzdravení. V tom dnešním evangeliu setník osloví Ježíše, Pane. Pane, můj sluha doma umírá a hrozně trpí a vidíme z toho příběhu, že to Pane, pro něho nebylo žádné formální oslovení. Když říkáme někomu Pane, a myslíme to vážně, tak bereme pak vážně všechno, co říká a dělá. Dal důvěru Ježíšovu slovu a On mohl jednat. A Pán krásně odpoví: „přijdu a uzdravím ho.“ A na to ten setník odpoví: „Pane, nejsem hoden, abys vešel pod mou střechu, ale řekni jen slovo a bude uzdraven.“ Víte, co je paradoxní, že z těch lidí, co tam stáli kolem, tak by to nedokázal asi žádný z nich říci. Alespoň ne tak spontánně, protože věřící člověk má jedno z největších pokušení v tom, že přece jen trošku spoléhá na to, že dělá nějaké dobro, že se snaží zachovávat nějaké přikázání a modlí se. Pán Ježíš totiž k nám může přicházet především tehdy, když si dokážeme přiznat, že si jeho dobrotu a lásku nemůžeme zasloužit. A Ježíš s úžasem řekne: „takovou víru jsem v Izraelském národě nenašel u nikoho.“ Víra to není spoléhání na sebe, to není talisman, to není něco, čím se mohu vykázat. To je vyprázdnění srdce. Důvěra, kterou dám Bohu, který se ke mně sklání. A v té chvíli, byl ten služebník uzdraven, protože víra je tou hodinou, ve které Bůh koná. A závěr je, že pohanský služebník je uzdraven ze své nemoci a pohanský setník se pro svoji víru stává synem Božím. Bez zásluh, jenom proto, že uvěřil v Ježíše Krista, který je skutečným Božím Synem a má moc nás zachránit. Častokrát při svém veřejném působení narazil Pán Ježíš na nevěru Izraele, v porovnání s vírou těch pohanů, se kterými se setkal. A od těch dob je tato nevěra vyvoleného lidu trvalým proroctvím pro Novozákonní Izrael, pro církev. Nestačí, že jsme pokřtěni, nestačí, že patříme do církve, nestačí, že se modlím a přitom stačí tak málo. Opřít se o Boží příslib, otevřít se Slovu, které se stalo tělem a nechat se obdarovat milostí, protože my všichni jsme povoláni stát se milosti plnými, ale nejde to bez toho postoje důvěry, která se zcela otevře a dává.
Amen