25. neděle v mezidobí

Liturgické texty: 1. čtení: Am 8,4-7
2. čtení: 1 Tim 2,1-8
Evangelium: Lk 16,1-13
Bratři a sestry,
dnešní evangelijní text je poměrně těžký. Jak je možné, že Pán chválí správce za to, že zpronevěřil část jeho majetku? Abychom dnešní text dobře pochopili, je třeba si trochu připomenout texty z minulé neděle, kde je podobenství o ztracené ovci a ztraceném synu. Zde pastýř opouští devadesát devět ovci a nechává je v pustině a jde hledat jednu ztracenou. Jak k tomu těch devadesát devět přijde? Nebo jak přijde starší syn k tomu, že mladší je přijat zpět za syna? Podobenství s 15 kapitoly Lukášova evangelia nám mají ukázat, jak Bůh miluje člověka a kvůli němu se vrhá do nesmyslných investic.
Dnešní evangelium je o něčem trochu jiném, je o jednání člověka vůči Bohu. Podobenství začíná slovy: „jeden bohatý člověk měl správce.“ Bohatý člověk je sám Bůh a správce je každý z nás, protože člověk sám od sebe nemá nic. Všechno co jsme dostali je Boží dar, za který bychom měli být vděční. V evangeliu se dále píše: „správce byl obviněn ze zpronevěry“ a už se neříká, jestli ten člověk byl vinný nebo ne. Pán neboli Bůh k tomu říká: „slož účty ze svého správcovství.“ Složení účtů znamená konečný soud. Správce z našeho příběhu si najednou uvědomuje svojí závislost na Bohu a říká: „kopat neumím a žebrat se stydím.“ Tedy ví, že bez Božích darů je ztracený a udělá jediné zbývající. Z majetku svého Pána pomůže lidem kolem sebe, když jim odpustí část dluhu. Možná si právem říkáte, že je to nespravedlivé vůči Pánu, ale jak je spravedlivé, že Boží Syn musel trpět za každého z nás, abych byl spasen? Boží spravedlnost je totiž mnohokrát větší, než spravedlnost lidská a lidským měřítkem není ani pořádně pochopitelná. Pán nakonec správce nechválil za to, že jej okradl o část jeho majetku, ale že jednal prozíravě, neboli myslel na to, co je důležité pro jeho další život.
Bratři a sestry na to bychom měli myslet všichni. My přece nemáme žít především pro tento svět, ale pro život věčný. V evangeliu se dále dobře říká: „děti tohoto světa jsou prozíravější, než děti světla.“ Neboli mnoho z nás se stará o to, aby měli dobře zajištěný pozemský život, ale málo kdo se stará o svůj život věčný. Vždyť z tohoto světa můžeme být povoláni kdykoliv. A evangelista nám k tomu říká, získávejte si přátele z nepoctivého mamonu. Jak tomu rozumět? Kristus vždy zastával ochranu soukromého vlastnictví, ale zároveň kritizoval velké hromadění majetku bez užitku. Já sice mohu vydělat, ušetřit, investováním získat velké peníze, ale ty nemají sloužit pouhému hromadění, ale k službě druhým lidem, kterým nebudu dávat jen almužnu, ale pomůžu jim se postavit na vlastní nohy. Tímto způsobem bychom měli chápat nespravedlivý mamon k pomoci druhým, vždyť vše co máme je nezasloužený dar od Pána Boha.
Ostatně dané téma rozvíjí i následný evangelijní text. Kdo je poctivý v maličkosti je věrný i ve velkém a platí to i na opak. Tedy skrze všechny dary, které máme, a jsou nám dány často nespravedlivě, protože ne každý z nás má stejnou inteligenci, rodinné zázemí atd., máme pomáhat i svému okolí. Vždyť máme pouze jediného Pána Ježíše Krista, který se obětoval za všechny lidi, jak jsme to slyšeli v druhém čtení a my jej svým dobrým životem máme pouze napodobovat.
Amen